Sebehodnocení

Dnes bych ráda věnovala pár slov jednomu fenoménu. A to je sebehodnocení.

Introspekce, ochota vidět dovnitř, ochota přiznat si svá slabá místa, svá pochybení, záseky, bloky a programy – je v našem životě výborná věc.

Tím se vyvíjíme. Tím zrajeme, tím brousíme svůj diamant.

Pokud ale… zůstane jen u rozpoznání a poučení se.

Jakmile získá naše rozpoznání pachuť odsouzení, negativního zhodnocení sebe samotné, viny nebo pochyb o sobě, tím se náš vývoj opět zastaví.

 Ručička rovnováhy je přesně uprostřed. Rozpoznat něco v sobě je skvělé.

Ne vždy příjemné. Ale proto si ještě nemusíme připadat špatně. Vše je lidské a vaše ochota se poznat je skvělá. Máme tolik tendencí, programů…, ovlivňuje nás tolik souvislostí…, nás všechny bez výjimky. Akorát někteří to vědí a někteří ne. :-)



 Velmi doporučuji vnímat a učit se rozpoznávat i druhé rameno vah.

Sebepopření, zpochybnění se, vina, výčitky – neslouží vůbec nikomu a rozhodně ne vašemu vývoji.

Jak tedy na to? Jak předejít přehoupnutí na druhou stranu?

Někdy můžete zažít velký otřes, velký zásah do vašeho ega a třeba se vzpamatováváte dlouho…, přesto se prosím zdržte komentáře. Veškerého komentáře!!!

 To bych řekla, že je nejlepší pomůcka na tyto tendence.

Bez komentáře.

Vnímejte, vstřebávejte, ale bez komentáře.

Bez komentáře!

15 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Mateřství