Past jídla

Téma, které je nyní pro rodiče a hlavně matky také velmi a velmi našponované, je jídlo. Nechcete své díte nechat ládovat vším, na co narazí, protože vnímáte, že to není pro jeho tělo dobré. Ok, to je v pořádku. Určitě více v pořádku, než když je na dětské oslavě kopa brambůrek, dortů nebo medvídků.

Chápu, že se skutečně můžete potkat s čímkoliv a mnohé se vám nelíbí.

Toto téma je pravá alchymie. A opět prověří hlavně váš vlastní vztah k jídlu, ke zdraví, ke schopnostem těla.

Jakmile někde uvnitř vás vznikne dogma: „Jen toto je správné a nic jiného.“ Tak je třeba si uvědomit, že je to vaše dogma a dítěte se to vůbec netýká.

Jakmile začnete podléhat strachu ze špatné stravy, z nemocí – opět je to váš strach. Je třeba mu čelit, uznat ho, prozkoumat si toto místo, ale jednat z lásky a ne ze strachu.

Jakmile začnete propadat panice, je to opět vaše panika a to zcela.

Jakmile zcela podlehnete kontrole a nenecháte dítěti možnost ochutnat a občas si dát i nevhodné věci, podporujete v něm hlad po nich. Zakázané ovoce vždycky nejvíc chutná.

Ale nechat ochutnat a vést ho ke srovnání chutí, i pocitů po jídle. Klidně ho nechat i něčím přejíst, abych zaznamenalo tu zkušenost, to je nenahraditelné. Když odstraníte určitý druh zkušeností, nejen že ho před nimi neochráníte ale naopak k nim přímo navedete.

Naše společnost je momentálně nesmírně ulítlá na stravě. Je to téma, které je totiž po ruce. Statisíce lidí se nyní zabývá jídlem, jakoby to bylo gró celého života. Ale není, dokonce už je dokázané, že skladba jídla náš metabolismus, naše trávení ovliv

ňuje jen malým zlomkem. Trávení řídí mozek.Ve hře je mnoho dalších faktorů. Jestli vnímáme, když jíme, a taky jak jídlo vnímáme, zda si ho skutečně dovolujeme a zda si ho i vychutnáváme (to sytí smyslovou složku), jestli jsou naše orgány uvolněné a v pohodě anebo jsou ve stresu a spěchu, jestli si to, co právě jíme, nijak nevyčítáme, neodpuzujeme (opět stres). Jestli jíme v naši dobu, kdy je to pro naše tělo ok. Atd...

Složení potravy je jen součástí a přesto se nyní statisíce lidí tím zabývají velkým množstvím svého času.


 Proč tomu tak je?

Jídlo, je totiž první na ráně. Neumíme žít svobodu, nevíme co s tím obrovským prostorem a proto se zaměstnáváme. Jídlo se zdá být dobrý důvod na to, jak se zaměstnat, vždyť díky němu jsme na živu. Je to ten nejlepší důvod zdá se. A přesto, pokud nám zábava jídlem zabírá mnoho naše času a celou naši pozornost, tak nám život uniká mezi prsty.

Zabývat se jídlem se zdá tak smysluplné, vždyť jde i o zdraví našeho těla.

Najdete stovky důvodů proč ano, stovky těch nejlepších důvodů, proč se jídlem pořádně zabývat.

A právě proto se jídlo, strava stala pastí pro tisíce lidí.

Někteří tomu na pár let zcela propadnou, zabere jim to celou mysl, nezbude žádné místo pro vědomí. Pro uvědomování sebe sama, pro inspirující prázdno.

Ale co vlastně chceme?

Neustále se něčím zaměstnávat (i když z těch nejlepších důvodů) anebo být svobodným? V čem je víc lásky? Ve svobodě anebo v neustálé kontrole?

Volte dobře… protože rozhodnutí se pro svobodu nemusí u vás nechat kámen na kameni. Mohou padnou všechna vaše přesvědčení o jídle, i o vás samotných. O správném jídle. Najednou je nebudete potřebovat. Prostě si najdete to, co máte právě k dispozici jako nejlepší. Bez stresu. Někdy sníte i to, co by vás ani nenapadlo a budete vám moc dobře. Víte, že ve skutečnosti můžete jíst úplně cokoliv. Nemáte v sobě žádný strach ani žádný zákaz. Skutečná svoboda vás přirozeně vede k vnímání. Vnímáte a dle toho se najíte. Není žádný důvod proč jíst něco, co vám nedělá dobře. Takže je jednoduché sníst právě to, co mi nějak dobře udělá aneb mě nasytí. Dokud to není jednoduché, tak to patrně není svoboda, ale je tam někde ukryt strach.

Často se uchylujeme k řešení jídla jako k zástupné činnosti. Když neumíme čelit svým vlastním pocitům, začneme ovládat jídlo, abych se aspoň nějak cítili jako mocní.

Tohle je velmi častý jev. 

Když jsme bezmocní, začneme se bavit tématem jídlo. Jak záslužné, že? 

A jak mylné. 

Ale, dobře, mějme se sebou soucit. Nekritizujme se. Jen si dovolme bádat a zkoumat své skutečné záměry, nastavení.

Rozhodněme se pro svobodu, a tím pro ochotu setkat se v sobě úplně s čímkoliv. Už to samo o sobě je velmi mocné.


Obrovský paradox je to, že když se neustále zabýváme jídlem, tak sice naše děti jedí zdravěji než jiné, ale předáváme jim i spoustu svého strachu. Proč asi dnešní malé holčičky, ale pozor i chlapečkové sledují od malička svá těla a zabývají se tím, zda nejsou tlusté? Jak to, že teenager shání nejmodernější spalovače tuku? Náš přehnaný zájem vytváří patologie. Jen proto, že nejsme schopni svobody. Svobody v jídle.

3 zobrazení
  • Black Facebook Icon