Těžká cesta dospívající dívky

Home > Články > Texty k PPP > Těžká cesta dospívající dívky
AAA
velikost textu
No, dnešní dospívání není jednoduché. A není jednoduché hlavně tehdy, když jste ve svém sebevědomí z jakéhokoliv důvodu oslabené. Když ovšem začnete svoji nejistotu řešit hubnutím, může právě tehdy začít vaše procházka peklem.
S jídlem blbne snad polovina národa a spousta lidí zcela „beztrestně“ vstupuje a vystupuje do a z různých diet. A – nikdy dopředu nevíme, kdo do toho spadne, komu se poskládá další dispozice, že se do hubnoucí pasti chytne. Může se to stát komukoliv. Ještě k tomu se může stát, že se naruší proces růstu, kdy tělo ještě není v dospěláckém stavu, a to je daleko nebezpečnější! Už jen tím, že se vlastně nedozvíte, jaká je vaše normální postava. Když začnete shazovat před dokončeným vývojem svého těla, může se metabolismus úplně zbláznit. A vy se pak nemáte čeho chytit, neboť netušíte, co je vlastně váš normál.
Možná je to mezi vrstevníky těžké, jsou až krutí, bují zde různé spolčování, pomlouvání, výsměch. K tomuhle věku hodně patří srovnávání se, touha se začlenit nebo naopak vyniknout. Hledáme si své místo, a protože to nikdo neumíme, tak každý na to jde po svém. To ale neznamená, že vždy dobře. Někdo se stáhne a ukryje, jiný manipuluje, další se veze ve stínu… Když poodstoupíte od svých kamarádů a podíváte se na vaši třídu a okolí jako na film, najednou můžete vidět různé komedie, frašky, úžasné herecké výkony, dokazování si, můžete ale vidět i upřímnost, kamarádství… Je to jedno velké divadlo. To, že je někdo přesvědčivý, ještě neznamená, že má pravdu. Je fajn, když se vám na sobě aspoň něco líbí – to si často připomínejte. Ať už to je po fyzické stránce nebo povahově. Najděte to.
Je to období rozpoznávání – přes tyhle zkušenosti zjišťujeme, co je pro nás dobré, co ne. Co je za hranicí, což někdy zjistíme právě tím, že ji překročíme, a pak je z toho buď průšvih, nebo samy cítíme, že to nebylo od nás v pořádku. Cítíme se blbě, provinile, nebo jinak nepříjemně. Ale to nevadí – důležité je, abychom se to příště snažily udělat jinak. Když něco poděláme, je úlevnější si to přiznat a případně se omluvit. Občas se potkáme s nesouhlasem, a to třeba i od rodičů… Jsou to taky jen lidi a mají své silnější nebo slabší dny. Mají právo na své reakce zrovna tak, jako na ně máte právo vy. Vztahy mezi dětmi a rodiči jsou často velmi napjaté, zraňující… Je to tak, že na kom nám nejvíc záleží, tam za a) klademe největší nároky – a to na obou stranách… (dítě očekává přijetí a lásku a rodič výkon a přijetí své představy o cestě dítěte) a za b) míváme největší strach… Jedna strana z toho, aby výchovu nepodělala, aby se dítěti něco nestalo... Druhá zase z odmítnutí a ze zklamání. Obě varianty stojí za starou belu. Rodiče často neumí být rodiči, není na to návod, učí se to za pochodu na svých prvorozených.
A dítě se snaží vyhovět…, ale to není jeho úkol – aby rodiče uspokojovalo. Jeho úkolem je – rozpoznat, co je jeho cesta, sbírat své zkušenosti a učit se z nich. Rozpoznávat, co jemu dělá dobře, co jeho baví, co pro něj je důležité a podstatné.
To, že jako rodiče neumíme milovat bez svých podmínek – je holt častý fakt a zároveň obrovská výzva.
A jinak? Na rodiče, okolnosti se nelze věčně vymlouvat – tvůj život bude takový, jaký si ho uděláš… Jste zodpovědné za to, co žijete. A to již teď, a pak celý život… Nikdo jiný než vy v tom s vámi není. Ani tvůj kluk, ani dítě, ani mamka…, je to zcela na vás. Někdy se to zdá celé moc těžké, ale pamatujte, že vždy můžete požádat o pomoc.
Kdo projde peklem poruchy příjmu potravy, může se svým vrstevníkům hodně vzdálit, tak nějak rychleji opustí bezstarostné dětství. Nelze jít zpátky, být stejná. Často si pak můžete rozumět spíš se staršími „vrstevníky“.
Je fajn najít si jiný zájem než jídlo. Je fajn najít si svou smečku podobně naladěných. Nedoporučuji ale hubnoucí skupinku, to vás jen udržuje u jídla. Naopak, doporučuji nahlas odmítat debaty o počtu kalorií, o kilech, centimetrech, nejdietnějších potravinách a podobně. Klidně buďte divné, ale neberte si to do uší, nenechte se tím ovlivňovat. Ony třeba netuší, o čem přesně mluví, jak blízko je nebezpečí, jak se mýlí ve svém hodnocení, ale vy ano. A váš život není jen jídlo…, to byste ho měly zbytečně omezený. Život je neomezené množství zážitků, vztahů, činností. A to – různých. Příjemných i nepříjemných – to je normální. Někdy se smějeme a někdy pláčeme… Řekla bych k tomu: „No a co?“ A možná tím, že nahlas odmítnete tyhle debaty, že nahlas řeknete, co si o hubnutí myslíte…, můžete někomu i zachránit život. Někdo vás pomluví (to udělá stejně, bude-li chtít) a někdo si vás za vaše přiznání nebo postoj začne vážit.
Co se týká jídla, tam doporučuji dvě věci – pravidelnost a pestrost. Pravidelnost, aby se tělo uklidnilo a nechtělo ukládat. Jen si nemyslete, vaše podvědomí ví moc dobře, jestli se jídla bojíte, jestli si ho zakazujete nebo si ho skutečně dovolujete. Když zmizí vnitřní zákaz, tak to tělo ví dřív než vaše hlava a může v klidu trávit, spalovat. Metabolismus se rozběhne.
Pestrost – když tělu něco chybí, tak si o to řekne. Pak se neudržíte, protože vznikne až chemická reakce. A doplnění musí přijít rychle, takže sáhneme neomylně po těch nejrychlejších cukrech a podobně. Jde tomu předejít tím, že se nevyhýbám ničemu a moje strava je pestrá. Nic nepřevažuje a nic nechybí.
Další důležité péčko je Pravdivost. Je třeba začít rozeznávat svoje myšlenky, a také svoje schovky. Přiznat si, jak se cítím, kdy se cítím pod psa a hledat jiná řešení než nejezení nebo naopak zajídání. Přiznat si, za co vše schovávám své hubnutí, rozhodnutí se dnes nenajíst. Přiznat si, kdy mám potřebu se trestat a pak hledat jiné varianty, jak pracovat s pocitem viny. Se vším lze pracovat… Ve skutečnosti to nikdy není o jídle…, ale o všem ostatním. Přiznat si, kdy se mi to vymklo z ruky a požádat o pomoc. Přiznání je sice polehčující okolnost, přináší úlevu, ale je to jen první krůček. Jak na ty další? To je už na osobní konkrétní podněty. Ovšem – nikdo jiný se s tím nebude muset potkat, jen vy samy. Nikdo jiný to za vás udělat nemůže.

Jak o sebe pečovat E-BOOK

Jak o sebe pečovat E-BOOK
Cena: 333,00 Kč

Nesmím přibrat. E-book a audia

Nesmím přibrat. E-book a audia
Cena: 333,00 Kč

Barevné okamžiky

Barevné okamžiky
Cena: 269,00 Kč

Audio balíček pro sebeléčení - CD

Audio balíček pro sebeléčení - CD
Cena: 250,00 Kč

Mámou v pohodě

Mámou v pohodě
Cena: 650,00 Kč

Nejbližší akce

Úterní praxe - 3 měsíční setkávání

Místo konání: Studio Osm, Srbská 2 Praha
Datum konání: 28.05.2019 - 25.06.2019.,
od: 19:00. - 21:00.
všechny akce

Přejete si, abych Vám byla podporou na Vaší cestě?

Třikrát do měsíce Vám zasílám své krátké originální texty, které nejsou nikde jinde publikovány. Slouží jako podpora, zamyšlení či podnět k tomu, jak lze svůj život maximálně a vědomě prožít.

Zde uveďte svůj e-mail. .

odhlášení

Napište mi

Ženy v pohodě na Facebooku

Navštivte také naše stránky na Facebooku

KONTAKT

+420 736 455 107
m.krepelkova@zenyvpohode.cz

E-book
můj příběh

PROBUZENÍ z pekla
aneb cesta k ŽIVOTU

stáhnout
E-book můj příběh