Domov

AAA
velikost textu

Budu s vámi sdílet další příběh své změny – hledání a nalezení nového působiště. Dnes v noci jsem v polosnění, polobdění intenzivně vnímala pocit – že mám domov, bod, ze kterého se mohu rozlétnout, ze kterého vznikne vše ostatní. Není to jen o místě, ale hlavně o podpoře a lásce partnera…, o našem společném místě, působení zde.
Není to poprvé, kdy jsem podstoupila podobnou změnu, stěhování do nového kraje, do míst, kde jsem nikdy dřív nebyla. Jak ke mně přišlo to minulé – pod hradem v Lipnici – si můžete přečíst v mé knize Světlem sama sobě.
Tentokrát byl proces jiný, hlavně z toho důvodu, že jsem nehledala místo jen pro sebe a svoji práci, ale pro nás oba – pro mě a mého muže.
Naše setkání a sblížení proběhlo velmi rychle. A to rychle i na mne, a že jsem divoška! Najednou bylo jasné, že o prázdninách se muž stěhuje ke mně na Lipnici… a od září nastupuje do Kladna na své nové pracovní místo.
V první fázi jsem si musela položit otázku – zda vůbec chci žít s mužem. Sice jsem po vztahu toužila…, ale když už došlo na věc…, až jsem se lekla toho, jak moc mi samota a svoboda vyhovovala. Jestli ale s nějakým mužem, tak s tímto – se kterým se cítím svobodně. To mi bylo jasné.
První fáze sestěhování mě osobně nestála žádné změny. Jen jsem mu na Lipnici vyklidila část skříně a vpustila ho do domu. Když k sobě budu upřímná, nebyla jsem si jistá, že v září odejdu s ním. Věděla jsem, že čas prázdnin vše ukáže a že na sebe nemohu tlačit. Že se musím rozhodnout tak, jak to skutečně budu cítit.
Hledání místa pro náš nový domov jsem se však otevřela a sledovala jsem, jak se postoj v mém nitru vyvíjí.
První nabídka přišla zčista jasna, když jsem si všimla, že kolegyně dělá seminář na místě, které je u Berounky a které, jak mi s úžasem došlo – jsem před několika lety navštívila. Velmi speciální objekt i umístění… A také speciální majitelé. Byli jsme se tam podívat hned v prvních dnech prázdnin, a ač příroda a okolí k nám promlouvalo, s majiteli jasná domluva nebyla a ani interiér nevyhovoval našim potřebám. Zpočátku jsem hledala místo, kde budeme bydlet a já tam zároveň budu moct pracovat s lidmi. A jak jsem byla zvyklá z Lipnice, podvědomě jsem hledala stejné schéma – aby tam klientky mohly přespat.
Místo jsme zavrhli a během jedné cesty absolvovali pár návštěv…, kdy jsme si ujasňovali – co kdo chceme… a taky nechceme.
Druhé místo se objevilo náhodně při rozesílání dotazu na obecní úřady v okolí. Něco mě ponouklo, abych zvedla telefon a zeptala se na možnost u nich, i když nic neinzerovali. Zjistila jsem, že mají volný malý byt… a že v areálu chovají koně…, že mají ubytovací kapacity, a že by se jim tam někdo stabilně bydlící hodil. Byla jsem nadšená, možnost být poblíž koní, naučit se jezdit, je můj dávný sen, … a moci klientkám nabídnout tento bonus…, to se mi sakra líbilo.
Domluvili jsme návštěvu… Majitel si nás evidentně prověřoval. Mému muži se nelíbil a já mu oponovala… Při druhé návštěvě se majitelovo jednání nelíbilo mně a můj muž byl v klidu…, komunikace s majitelem nám nevyhovovala… Objevovaly se pochybnosti, nejasné požadavky a my jsme se cítili, jako když se doprošujeme. Když mi došlo, že toto nastavení je od počátku špatně a jen by přitáhlo další a další obtíže, rozhodli jsme se toto místo pustit. Což bylo pro nás oba docela obtížné, muž vnímal krátící se čas a já zase oplakala koně.
„Chci být někde, kde jsme vítáni.“ Vyslala jsem tehdy rozhodně. Jinak jsem si průběžně připomínala: „Půjde to lehce a snadno…“ a jiné podobné hlášky, abych odehnala pochybnosti a časový tlak.
Mezitím jsme se spolu sžívali. Místy to bylo bolavé, náročné. Vylézaly nám bolístky z minulých vztahů…, naráželi jsme. Místy to bylo nádherné. Uvědomila jsem si, že musím znovu aktivovat poptávku. Ve skutečnosti jsem zatím pro nalezení bydlení strávila jedno odpoledne na netu a to bylo všechno. Několik týdnů jsme čekali na vyjádření koňáka… Občas jsem si říkala, že bych pro to měla něco dělat…, ale nešlo to. S každou společnou cestou či dalším prožitkem se posouvalo moje nastavení…, až jsem ucítila, že ani já už nemohu na Lipnici zůstat. Že chci jít zároveň s tímto mužem…, že to skutečně chci.
Došlo mi, že dokud jsem tohle v sobě neměla srovnané, tak jsme ani nemohli najít to správné místo. Skutečně nebylo proč spěchat.
Počkala jsem na stav harmonie mezi námi a zasedla k netu znova. Vzpomněla jsem si, jakým stylem bydlím v Lipnici – v rekreačním objektu – a oslovila menší chaty k pronajmutí s dotazem na dlouhodobý pronájem.
Poslala jsem jich maximálně pět. Poslední domeček – jeho umístění se mi hodně líbilo…, bylo už v přírodě a přitom blízko všude, kam potřebujeme. Obratem jsem právě z něho měla na mailu odpověď…, že proč ne..., částku možného pronájmu… (laskavou,) což mi v destinaci 20 km od Prahy vyrazilo dech… A pozvání na prohlídku.
„Tak tady jsme skutečně vítáni,“ uvědomila jsem si hned po prvním hovoru s majitelem. Když jsem dotaz posílala, bliklo mi v hlavě, že třeba se někdo bude chtít zbavit starosti s pronajímáním, úklidem a bude rád, že se někdo o domek kvalitně postará. A přesně tak to bylo.
Na prohlídku jsme vyrazili první možný termín. Oba jsme hned věděli, že je to ono. Můj muž byl nadšen a já plakala. No jo – no.
Bylo mi jasné, že tohle je náš domov a tudíž jsem měla pocit, že jsem přišla o práci. Cítila jsem, že musím pustit strukturu svého podnikání, že si nemám lidi tolik tahat domů… a že je to pro mě dobře. Ale skutečně to pustit, beze strachu se odevzdat novým možnostem…, no, přiznávám, že místy se objevila vlna paniky.
Co mě tedy fascinuje, že lidi, kteří mě znají, se tomu smějí a vůbec nepochybují o tom, že to zvládnu. Jejich důvěra mě fascinuje…, copak nevnímají, jak jsem vyděšená? Za veškerou podporu…, hlavně za neúnavnou podporu svého muže jsem velmi vděčná… Nevím, jak a co přesně bude…, ale moci zažít tohle, takovou podporu bez pochyb, je fakt krása.
No a tak jsme tady. Domek nás příjemně překvapil…, po pár dnech intenzivní práce se nám vyloupl před očima. Stává se z něj útulný prostor, skutečné zázemí. Vše tu podporuje vztah. Vnímám to venku, kde roste všechno ve dvou, i uvnitř. Na zahradě máme studnu, prostě toto místo je můj zdroj. Majitelé jsou pohodoví, akční a ochotní, s ničím nemají problém. Vnímám to jako velký dar.
Zatím si zvu lidi na individuální setkání sem. Bez přespání, „jen“ 3-4 hodinové konzultace. Jsem za tuto možnost do počátku moc vděčná… a vím, že nemám domeček příliš cizími energiemi zatížit. Věřím, že velmi brzy to bude jinak. Že budu mít své speciální místo, kde budu pracovat. Cítím, že si mě najde samo, že to bude lepší, než si nyní umím představit.
Toto je hlavně naše místo. Domov. Cítím to nově a moc krásně.
A já za to prostě DĚKUJI.

Příběh ženy

Příběh ženy
Cena: 128,00 Kč

Jak o sebe pečovat E-BOOK

Jak o sebe pečovat E-BOOK
Cena: 333,00 Kč

Světlem sama sobě

Světlem sama sobě
Cena: 349,00 Kč

Barevné okamžiky

Barevné okamžiky
Cena: 269,00 Kč

Mámou v pohodě

Mámou v pohodě
Cena: 650,00 Kč

Nejbližší akce

Individuální konzultace v Praze

Místo konání: Studio Osm, Srbská 2 Praha
Datum konání: 23.08.2019 - 23.08.2019.,
od: 10:00. - 18:00.
všechny akce

Přejete si, abych Vám byla podporou na Vaší cestě?

Třikrát do měsíce Vám zasílám své krátké originální texty, které nejsou nikde jinde publikovány. Slouží jako podpora, zamyšlení či podnět k tomu, jak lze svůj život maximálně a vědomě prožít.

Zde uveďte svůj e-mail. .

odhlášení

Napište mi

Ženy v pohodě na Facebooku

Navštivte také naše stránky na Facebooku

KONTAKT

+420 736 455 107
m.krepelkova@zenyvpohode.cz

E-book
můj příběh

PROBUZENÍ z pekla
aneb cesta k ŽIVOTU

stáhnout
E-book můj příběh